Zrušení vojenského újezdu je v zájmu obcí na Příbramsku (REAKCE)

12.12.2014 10:03

Někteří starostové z Příbramska adresovali poslancům Parlamentu ČR otevřený dopis v reakci na dopis jiných starostů z okolí Vojenského újezdu Brdy. Ten zveřejnil Příbramský deník 11. prosince a lze jej najít ZDE.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci,
nezbývá nám, než se důrazně ohradit tímto otevřeným dopisem vůči demagogickému dopisu některých našich kolegů z obcí, které podobně jako naše obce a města sousedí s Vojenským újezdem Brdy a týká se jich uvažované zrušení tohoto vojenského újezdu. Níže reagujeme na jednotlivá tvrzení, které obsahuje dopis, jenž vám byl zaslán.

Ad 1) Návrh zákona řeší všechny podstatné náležitosti a pouze pozměňovací návrh předsedy Sněmovny, pana Jana Hamáčka na vynětí VÚ Brdy z projednávaného zákona by z něho učinil nepoužitelný zmetek.

Jedná se o naprosto seriózní postup, během něhož bude realizováno doporučení Bílé knihy o obraně. Zruší se VÚ Brdy, ostatní vojenské újezdy se přiměřeně zmenší. V zájmu ochrany přírody v Brdech bude následující den po zrušení újezdu vyhlášena CHKO Brdy. Všechny obce, jimž mají být převedeny do správy katastry ve zrušeném újezdu, s tím již v únoru 2012 vyslovily souhlas.  Návrh na vyhlášení CHKO Brdy prošel připomínkovým řízením, je nyní předkládán Legislativní radě vlády a počítá s tím, že nařízením vlády bude CHKO Brdy vyhlášena v průběhu roku 2015 s účinností od 1. 1. 2016.

V Brdech podle harmonogramu probíhá pyrotechnická očista, která se provádí podle modelu, již úspěšně použitého v případě zrušení VÚ Dobrá Voda na Šumavě.

Plně respektujeme, že je věcí MO ČR a AČR rozhodnout, který vojenský újezd je z hlediska výcviku našich ozbrojených sil nejméně potřebný a ten zrušit. Vítáme, že je jím Vojenský újezd Brdy.

Ad 2) Starostové se závazně vyjádřili již 16. února 2012 k rozdělení katastrů ve VÚ Brdy a pod záštitou MV ČR o tom uzavřeli dohodu. Ta je východiskem pro navržené administrativně správní členění po zrušení újezdu tak, jak to uvádí § 1 odst.2  navrhovaného zákona a grafická příloha k důvodové zprávě. MO i MŽP trpělivě od roku 2011 na dlouhé řadě jednání vysvětlovaly jak důvody, které vedou MO k rozhodnutí zrušit VÚ Brdy, tak se starosty dotčených obcí řešily vše, co s tímto procesem souvisí a co bude následovat, včetně vyhlášení CHKO Brdy. Tvrzení, že tomu tak nebylo, je hrubě nepravdivé a považujeme za neseriózní a nezodpovědné, že někteří naši kolegové místo toho, aby jednali o praktických otázkách, které se dotknou obcí, jež zastupují, se omezili pouze na tvrdošíjné odmítání záměru a ponechali zřejmě stranou konkrétní záležitosti. Je ovšem přirozené, že MO odmítá aktivity, které zasahují do jeho výlučné kompetence.

Ad 3) Toto tvrzení považujeme za zcela zmatečné a v příkrém rozporu s realitou. Nejde tu o nějaký neurčitý příslib. Vyhlášení CHKO je prakticky připraveno k realizaci. Návrh prošel jak připomínkovým řízením (kde se k němu vyjádřila i řada obcí, jichž se vznik CHKO dotkne), MŽP jej předkládá Legislativní radě vlády s tím, že příslušným nařízením vlády bude CHKO vyhlášena v průběhu roku 2015 s účinností k 1. 1. 2016. Není zde žádná nejistota, nicméně nelze CHKO vyhlásit dříve, než to umožní zákon, o kterém máte rozhodnout.

Ad 4) Armáda si k výcviku a k plnění svých úkolů ponechává v Brdech celkem 560 ha a vymezení tohoto území je známo. Nejedná se však o vojenský újezd, ale o posádkové cvičiště a areál významného vojenského objektu, vše na pozemcích, jejichž vlastníkem je stát. Okolnost, že se (budou) nacházet v katastrech administrativně spravovaných některými obcemi neznamená, že tyto obce ponesou odpovědnost za to, jak je bude vlastník a provozovatel využívat. Tyto vojenské objekty a lokality budou provozovány a užívány stejným způsobem a ve stejném režimu jako desítky a stovky jiných podobných v celé republice.

Ad 5) Způsob „obhospodařování“ se nezmění a bude jej i nadále, tak jako doposud, vykonávat s. p. VLS. Než bude (do roku 2017) podle přijatého harmonogramu dokončena pyrotechnická očista území, budou některé plochy dočasně znepřístupněny, následně bude na některé z důvodů jak ochrany přírody, tak bezpečnostních, omezen vstup veřejnosti – tak jak je tomu např. v případě zrušeného VÚ Dobrá Voda, který se nachází na území NP a CHKO Šumava. Návrh CHKO Brdy obsahuje stanovený způsob péče a je zřejmě vinou našich kolegů, že jej podrobněji neprostudovali.

Ad 6) Není pravdou, že nastávají „ohromné problémy“, jakmile by měla CHKO převzít území zrušeného újezdu.  V § 13 navrhovaného zákona je funkčně a systémově kompetence Správy CHKO jako orgánu ochrany přírody upravena (ve vazbě na § 79 zákona o ochraně přírody a krajiny), a nevzniká tu žádný problém. MŽP je s tímto řešením srozuměno. Plán péče vyhlašované CHKO Brdy řeší otázku managementu přírody ve všech ochranářsky významných územích v Brdech. Samotné „obhospodařování“ těchto území nevykonává CHKO a její Správa, ale podle jejich pokynů organizace pověřená hospodařením – v tomto případě již zmíněný VLS, s. p.

Ad 7) Není žádný důvod k tomu vytvářet nějaké přechodné období. I z jiných území republiky je běžná spolupráce Správ CHKO (i NP) s podnikem VLS, s. p. (např. na části CHKO Křivoklátsko) a bude stejně dobře fungovat i v Brdech. Za tím účelem není třeba zachovávat a držet vojenský újezd.

Ad 8) Zásah civilních hasičů na území zrušeného újezdu nepředstavuje žádný problém. S Generálním ředitelstvím HZS byl projednán a dohodnut způsob zásahu v případě eventuálních požárů na kterémkoli katastru zrušeného újezdu. V Jincích zůstává v tamní vojenské posádce hasičská jednotka, která bude také v případě potřeby připravena k případnému nasazení kdekoli na území zrušeného újezdu.

Ad 9) Není pravdou, že zrušením újezdu ztratí pozemky statut ODOS. Ve smyslu § 29 odst.2 písm.a) zák.č. 222/1999 Sb. zůstává statut ODOS všem pozemkům a objektům, na nichž vlastnická o obdobná práva státu vykonává organizace zřizovaná MO. V tomto případě je to VLS, s. p., který bude i nadále vykonávat právo hospodaření na 99 % území zrušeného újezdu. V rámci církevních restitucí nevydává stát žádné pozemky na území VÚ Brdy – ani po jeho zrušení. Několik ostatních restitučních nároků v okrajových územích újezdu (celkem necelé dva hektary) byly vydány a právě navrhovaný zákon vyřeší nesoulad tohoto stavu s naším právním řádem, stejně jako v naprosté většině případů v ostatních vojenských újezdech.

Ad 10) Případný vznik hlubinného úložiště radioaktivního odpadu (HÚRAO) ve VÚ Boletice by nebyl v rozporu s jeho využíváním k výcviku armády. Tato záležitost je teoreticky vyřešena, v praxi však je eventualita výstavby HÚRAO ve VÚ Boletice krajně nepravděpodobná a představuje až poslední záložní variantu. S výstavbou HÚRAO se počítá jinde.

Ad 11) Jsme přesvědčeni, že je výsostnou kompetencí odborníků MO a AČR se vyjádřit k tomu, zda je i z hlediska budoucnosti účelné a vhodné zrušit vojenský újezd.  To nemůže být otázka, k níž by se měla relevantně vyjadřovat laická veřejnost.

Ad 12) Domníváme se, že § 1 odst.4 navrhovaného zákona plně odpovídá potřebám obcí, jichž se rušení vojenského újezdu týká a řeší vhodně a dostačujícím způsobem jak otázku vodních zdrojů těchto obcí a zařízení k jejímu čerpání a přepravě, tak i otázku dopravní obslužnosti těchto obcí. Naši kolegové však patrně nepostřehli, že § 9 navrhovaného zákona řeší zcela jiné otázky – totiž potřeby nových obcí v ostatních újezdech, nikoli záležitosti VÚ Brdy.

Nechceme nikomu podsouvat, z jakých skutečných důvodů se snaží zabránit zrušení VÚ Brdy, v každém případě však jasně a jednoznačně prohlašujeme, že zrušení tohoto vojenského újezdu a vyhlášení CHKO je v zájmu sousedících obcí a většiny jejich obyvatel a také v zájmu ochrany přírody v Brdech. Otázku, zda zrušit či zachovat VÚ Brdy z hlediska potřeb obranyschopnosti naší země jasně zodpovědělo MO, které je k tomu kompetentní. Proto doporučujeme odmítnout pozměňovací návrh předsedy sněmovny Jana Hamáčka, ale schválit zákon tak, jak je navrhován.

Příbram, 11. prosince 2014

Podepsáni:
Obec Borovno, Michal Lašťovka, starosta
Obec Míšov, Pavel Hrubý, starosta
Obec Čenkov, Jan Hauptman, starosta
Město Mirošov, Vlastimil Sýkora, starosta
Město Hrádek u Rokycan, Jaroslav Perlík, starosta
Obec Strašice, Jiří Hahner, starosta
Město Spálené Poříčí, Pavel Čížek, starosta
Obec Štítov, Václav Hudec, starosta
Obec Skořice, Miloslav Suchý, starosta
Obec Dobřív, Jiří Ondřejíček, starosta
Obec Těně, Václav Pour, starosta
Obec Kamenný Újezd u Rokycan, Jarmila Vaňourková, starostka
Město Příbram, Jindřich Vařeka, starosta


Obsah příspěvku nemusí vyjadřovat stanovisko redakce. Redakční titulek.