Vacek: Pamětníci mého typu nejsou v Příbrami žádaným zbožím (ROZHOVOR)

Rozhovor s politikem KDU-ČSL a někdejším příbramským starostou Josefem Vackem.

K vašemu starostování se vztahují některé kauzy, ale od vaší éry se jich také odehrála pěkná řádka. Přitom se zdá, že vaše osoba a vyjádření i po těch letech jitří největší vášně. Je tím důvodem, že po vás někteří chtějí, abyste se prostě stáhl a nedával o sobě vědět?
Je to tak, pro mnoho lidí jsem jejich černým svědomím, protože si hodně pamatuji. Nezapomeňte, že jsem jako lidovec seděl v zastupitelstvu města již za socialismu, od roku 1985. Pamatuji si na dobové postoje mnoha po listopadu úspěšných lidí, kteří by na svoji někdejší činnost poslanců a aktivistů uličních občanských výborů nejraději zapomněli. A to vůbec nemluvím o množině lidí, kteří se z různých důvodů stali spolupracovníky tehdejší kontrarozvědky – Státní bezpečnosti. Vzpomínám si, třeba, jak při politické obměně bývalého Okresního národního výboru v lednu 1990 přišel vyjednávat na straně komunistů odborový předák Zdeněk Škaloud. Tentýž Škaloud, který o 24 let později, patří mezi pět nejmocnějších mužů současné Příbrami. To jsem však uvedl jako jeden příklad za všechny. A vůbec nemluvím o velkých majetkových přesunech v rámci malé a velké privatizace a příbuzenských a kamarádských vazbách s tím souvisejícím. Prostě, pamětníci mého typu, kteří se nebojí hovořit, nejsou v Příbrami žádaným zbožím.

Bylo na vás podáno desítky trestních oznámení. Jak to snášíte?
Víte, když jsem byl 27. listopadu 1991 zvolen starostou Příbrami, tak moje první cesta vedla druhý den v šest hodin ráno na první ranní mši na Svaté Hoře. Tehdy jsem prosil Pannu Marii Svatohorskou o ochranu na své politické misi. A musím říci, že jsem její pomoc v následujících letech hodně cítil. Ale abych se vrátil k vaší otázce. Model politické likvidace prostřednictvím trestních oznámení a kouzlo mediální skandalizace vyplývající z takového podání objevila skupina bývalých komunistů z takzvaného Příbramského sdružení nájemníků. A to byli silní soupeři, bývalý okresní prokurátor JUDr. Palán, bývalý náčelník příbramské StB pplk. Janura, bývalý diplomat v pozici II. tajemníka Pothe, bývalý statkář a posléze v padesátých letech předseda ZO KSČ Janota, JUDr. Košťálek, právník bývalého GŘ ČSUP, někdejší recepční z Kulturního domu Binar a další. Tato skupina pod rouškou údajné ochrany práv nájemníků bydlících v tehdejších městských bytech byla partou zkušených šíbrů, která mne dokázala opravdu roztočit. Podali kolem patnácti trestních oznámení, a tak jsem místo normální práce běhal po policii a podával vysvětlení. Pánové, i když byli v seriózním seniorském věku, nezapomněli na své třídní vychování a chtěli mne dostat do kriminálu. Cítil jsem, že mají i podporu části policie, konečně drtivá většina policistů sloužících v devadesátých letech začínala se svojí službou ještě před listopadem 1989. Nakonec jsem všechny tyto souboje ustál a zvítězil v nich. Z dnešního pohledu jsem na tuto bohatýrskou část mého starostování pyšný.

Poslední trestní oznámení se týkalo před dvěma lety údajné pomluvy. Trestní oznámení podal někdejší starosta Josef Řihák. Jádro sporu se týkalo vašeho vyjádření v médiích, že veřejné zakázky na městě jsou zmanipulované. Kde je podle vás hranice, kdy se má politik bránit trestním oznámením a kdy má naopak využívat politické nástroje (argumentaci, přesvědčování veřejnosti, podávání informací, diskuse)?
Je třeba si uvědomit, že za doby starostování Josefa Řiháka v letech 2006 až 2012 získalo město Příbram kolem 1,5 miliardy korun různých typů dotací. Pokud někdo analyzuje jejich investiční část, tak vítězi veřejných tendrů získaných z různých dotačních titulů je omezené portfolio firem. Nejčastěji jsou zmiňovány firmy MTStav a Strabag. A já jsem jako první upozornil na pravidelné vícepráce, které s veřejnými zakázkami v Příbrami souvisely. Tím jsem samozřejmě ohrozil celé skupiny lidí, kteří na uvedených veřejných zakázkách participují – projektanti, právníci, úředníci, projektoví manažeři, mediální poradci a podobně. Byznys, který v Příbrami po několik let velmi dobře fungoval a byl také skvěle mediálně propagován, byl zřejmě najednou ohrožen. Bývalý starosta se možná ocitl pod tlakem určitých lidí, ať toho kverulanta Vacka nějak řeší. A on se pokusil problém vyřešit tou nejjednodušší formou, totiž moji osobní skandalizací a kriminalizací. Ruku v ruce s trestním oznámením pro pomluvu se na internetových fórech všech příbramských médií a facebooku začaly objevovat různé skandalizační články, abych zmizel z veřejného života, že jsem politická mrtvola, že se pokouším politicky reinkarnovat a tak dále. Zřejmě proto bylo založeno několik falešných facebookových profilů, které mají moji osobu průběžně skandalizovat. Jako jeden příklad za všechny uvedu anonymního uživatele, který užívá jméno Alan Moori. Cíl je jediný, abych se případně nedostal do městského zastupitelstva a neviděl z pozice zastupitele do různých obchodů, výměn a prodejů pozemků a veřejných zakázek ještě více, než vidím z informací z veřejných zdrojů. Tím se také znovu dostávám k odpovědi, proč moje osoba i po letech budí v Příbrami stále velké vášně. Josefa Řiháka si proto za jeho podané trestní oznámení, z mého pohledu spíše udání, nevážím. Tento způsob politického boje je mi cizí. Spíše připomíná nemilosrdný podnikatelský boj, ale v tomto příběhu vlastně o ty miliony pravděpodobně jde.

Ještě jedna otázka k výběrovým řízením. Chystá se nová evropská legislativa, která bude upravovat výběrová řízení. V současnosti Příbram musí zvolit nejnižší cenu, do budoucna bude moci zadavatel promítnout i jiná kritéria. Nyní se výběrová řízení dají kritizovat, ale pořád je tu jasné hledisko – nejnižší cena. Co se bude dít, až opět bude platit více kritérií? Nepřinese to větší chaos?
Ve vztahu k příbramským veřejným zakázkám takovou úpravu legislativy nevnímám jako zásadní problém. Daleko rizikovější je z mého pohledu povinnost zadavatele Města Příbram vydat před zahájením tendru prohlášení, že zná alespoň pět dodavatelů, kteří splňují požadavky na splnění zakázky. Právě nutnost monitorovat trh, která se přenáší na úředníky, může teoreticky vést k nedovolené komunikaci s určitými dodavateli a riziku pletich. Pro jistotu se zmíním o skupině osob, která hraje významnou roli ve většině zásadních investičních zakázek města. Jedná se o externí právníky JUDr. Tomáše Samka a Mgr. Veroniku Holou, politiky MUDr. Ivana Šedivého a Václava Černého, Ing. Juraje Molnára a Martina Poulíčka, úředníky Zdeňka Škalouda, Richarda Hadače, Mgr. Radku Škubalovou, Ing. Evu Černou, Petra Růžičku a Ing. Pavla Bureše.

Někdy se zdá, že příbramské radnici se vytýká i její samotná existence. Jakýkoliv krok je podroben nemilosrdné kritice. Co způsobilo tento stav? Nadměrná kritičnost občanů Příbrami, nebo snaha radnice v minulosti budovat jen svůj pozitivní obraz a neinformovat o neúspěších, což vedlo k tomu, že veřejnost je podstatně ostražitější vůči jakémukoliv kroku?
Myslím, že problém je pravděpodobně v tom, že příbramští občané intuitivně cítí, že radnice se někdy chová jako obchodní společnost. A v rámci obchodní společnosti se vedle zisku dbá také na vynikající public relation. Postupem doby jsem získal pocit, že většina příbramských elektronických a tištěných médií se stala jenom prostředníkem zpráv, které zpracovali PR pracovníci ve službách radnice s. r. o. Čestnou výjimkou v tomto směru byly donedávna webový portál pribram.cz a portál Jaroslava Hodrmenta pribramsko.eu. Avšak podle posledních informací portál pribram.cz koupila společnost Rosalota, která je osobou jednatelky paní Žanety Pokorné personálně propojena s významným příbramského hráčem v oblasti veřejných zakázek, firmou MTStav. Proto si myslím, že se mediální obklíčení nebo mediální masáž příbramských občanů zvětšuje. A vámi popisovaný stav je jenom přirozenou reakcí na takzvanou příbramskou mediální normalizaci.

Výraznou osobností politického dění v Příbrami je Josef Řihák. Objeví se podle vás v letošních komunálních volbách výraznější politický vyzyvatel?
Hejtman a senátor Josef Řihák je bezesporu neúspěšnějším příbramským politikem po listopadu 1989. Od svého aktivního vstupu do politiky v krajských volbách v roce 2000 ještě nikdy žádné volební klání neprohrál. Bez jeho angažmá by sociální demokracie nebyla v příbramských poměrech tak dominantní stranou. V současné době nevidím mezi místními politiky nikoho, kdo by mohl s Řihákem soupeřit. Systémem dotačního cukru a biče se mu podařilo paralyzovat nejenom příbramskou politickou scénu, ale také příbramskou občanskou společnost. Kdo zlobí, nedostane prostě žádné peníze a basta. Příklad Václava Veláta a jeho volejbalového oddílu Vavex, který se tomuto modelu financování vzepřel, je varováním pro všechny ostatní. Na základě trestního oznámení města je obžalovaný z dotačního podvodu a u příbramského soudu musí hájit svoji čest a také svobodu. Prozatím v prvním kole sporu nepravomocně zvítězil. Zaplať Bůh.

Řihák má za sebou nesporné politické úspěchy, ale zároveň se uchyluje k populismu. Je to z vašeho pohledu současná nutnost politických zástupců, aby dokázali držet krok s novými politickými konkurenty, nebo je to z dlouhodobého pohledu sázka na špatnou metodu?
Velký politický talent prokazuje senátor a hejtman Josef Řihák v komunikaci s voliči. V osobním styku s občany, případně v příbramské televizi Fonka, vždy umí mluvit jako proletář na pivu v hospodě. Hovorová čeština z něj proudí pod tlakem a shodu podmětu s přísudkem neřeší. Má dar, že vypadá jako člověk „co na srdci, to na jazyku". Občany a voliče si získává svojí přímočarostí a zálibou v jednoduché mediální zkratce. Jeho současný příbramský úspěch je v mnohém dán atmosférou města v krizi, navíc je podpořený vlajkou levicové sociální demokracie. S postupující vzdáleností od Příbrami směrem k Praze však svoji příbramskou výhodu ztrácí. V regionu velké Prahy, který zasahuje do významné části Středočeského kraje, vyžadují občané zcela jiný typ politika.

Často se vyjadřujete k veřejnému dění. Jak hodnotíte uplynulé volební období a výkony politické reprezentace, nejen té koaliční, ale také opoziční?
Jsem zklamán atmosférou v městském zastupitelstvu. Již třetí volební období vlády ČSSD a ODS vytvořilo v Příbrami jemnou pavučinu vztahů a kontaktů. Jako člověk zkušený v politice snadno poznám loutkovodiče a snadno poslušné politiky. Koaliční mašinérie pracuje jako dobře namazaný stroj.  Například na prosincovém jednání městského zastupitelstva se prodával „učitelský dům čp. 41 a 42“ u Základní školy ve Školní ulici v Příbrami VIII. V prvním kole hlasování zvedlo omylem ruku pro prodej jenom deset koaličních zastupitelů. Po tomto zjištění radní Molnár zpochybnil hlasování a rázem bylo v druhém kole k dispozici potřebných čtrnáct hlasů. Tedy nadpoloviční většina nutná ke schválení podle mého názoru problematického prodeje. Také část opozice se nechala takzvaně koupit různými funkcemi, výlety do zahraničí za radniční peníze, případně přidělením městských zakázek. Přesto jsem rád, že mohu jmenovat z mého pohledu alespoň tři „spravedlivé“ zastupitele. Jana Ciklera a Václava Švendu z TOP 09 a Zbyňka Havelku z KSČM. To jsou z mého pohledu opravdoví chlapi.

Budete vy osobně kandidovat v letošních komunálních volbách?
Ano.

sdb