Těžba zlata v lokalitě Mokrsko je pochybnou investicí (NÁZOR)

20.01.2014 11:32

V poslední době se na mě obrací řada občanských sdružení, ale i občanů jednotlivců a žádají mě jednak o sdělení mého stanoviska k záměru uvolnění zkušební těžby zlata v několika zájmových oblastech prospektorských firem a jednak o můj názor jako starosty městyse Cerhenice, zastupitele a náměstka pro oblast životního prostředí a zemědělství Středočeského kraje.

Ztotožňuji se s postojem hejtmana Středočeského kraje Josefa Řiháka, který veřejně podpořil iniciativu Stop těžbě zlata v Mokrsku.

Těžba zlata skončila v Česku v roce 1994. Úvahy o obnovení přicházejí v době, kdy Evropa řeší, jak snížit surovinovou závislost na zbytku světa a jak se bránit růstu cen, protože právě vysoká poptávka po surovinách v rychle se rozvíjejících ekonomikách jako jsou Čína, Indie nebo Brazílie žene ceny nahoru. Domnívám se, že to není důvod pro to, abychom se nechali surovinově vytěžovat.

Vnímám, že finanční krize přispěla k tomu, že se cena zlata znásobila za poslední dvacetiletí zhruba čtyřikrát na dnešních 33 tisíc korun za troyskou unci. Hospodářské noviny citují Pavla Kavinu z ministerstva průmyslu a obchodu, který říká, že cena je už tak vysoko, že má smysl o těžbě uvažovat. S tímto názorem však nesouhlasím.

I kdyby prospektoři průzkumné licence dostali a úspěšně ukončili prověřování zásob, čeká na ně zásadní překážka: Horní zákon zakazuje použít k těžbě zlata kyanidové loužení, nejrozšířenější a nejúčinnější metodu získávání cenného kovu a způsob těžby, se kterým je počítáno v případě povolení průzkumu v Mokrsku. Novelu zákona prosadil lidovecký poslanec Libor Ambrozek. Reagoval tak na ekologickou katastrofu v rumunském zlatém dolu Baia Mare, kde se protrhla hráz a roztok s kyanidy a těžkými kovy otrávil část řek Tisa a Dunaj.

Pro mě osobně je nepřípustné, abychom se zbavovali svého nerostného bohatství takovým způsobem a napomáhali devastaci životního prostředí. Vždyť proti zákazu kyanidu se v původním návrhu státní surovinové koncepce ohradilo i ministerstvo průmyslu.

Děsí mě skutečnost, že aktuální znění surovinové politiky už tak radikální není. „Finální text návrhu prošel v rámci meziresortního připomínkového řízení významnou korekcí,“ sdělil tehdy Aktuálně.cz Tomáš Paták z tiskového oddělení ministerstva.

Koncepce hovoří o případném „maximálním využití dosaženého pokroku v nových technologiích šetrných k životnímu prostředí“ a o „dodržení právního rámce ochrany životního prostředí“, se kterými se jako náměstek pro životní prostředí a zemědělství nemohu ztotožnit a všemi zákonnými prostředky budu vetovat povolení nejen těžby nerostných surovin kyanidovým loužením, ale i průzkum těžby.

Na závěr zdůrazňuji, že Středočeský kraj je proti navrhované těžbě zlata v oblasti Chotilska (Mokrsko, Čelina) z důvodu poškození hodnotné krajiny v bezprostředním zázemí rekreační oblasti kolem Slapské přehrady a způsobu technologie zpracování za použití jedovatých kyanidů. Podle současných znalostí o způsobu těžby zlatonosných rud a jejich zpracování by došlo k nevratné devastaci hodnotného území. Navíc se z širšího ekonomického hlediska, ale především z hlediska komplexního vyhodnocení všech souvisejících externalit, rozhodně jedná pro stát, kraj a občany o zcela pochybnou investici.

Obsah příspěvku nemusí vyjadřovat stanovisko redakce. Redakční titulek.

Marek Semerád, náměstek pro životní prostředí, Středočeský kraj

Diskusní téma: Těžba zlata v lokalitě Mokrsko je pochybnou investicí (NÁZOR)

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.

Přidat nový příspěvek