Příbramští novináři? Úplně obyčejní lidé (GLOSA)

Při seznámení s kandidátkami do příbramského zastupitelstva jsem si potvrdil, co jsem tušil. Že jsou v příbramské novinářské obci kolegové, kteří přestoupili na druhou stranu barikády. Zpočátku jsem se pohoršoval – přeci jen hlídací psi a kočky demokracie na politických kandidátkách. Je určitě něco jiného psát pro odborný časopis a kandidovat, než připravovat (politické) zpravodajství a současně, nebo velmi záhy se objevit na listině mezi politiky? Někteří šli dokonce ještě dál, aby ukázali, že neplatí žádná profesní pravidla. Vydavatel kandiduje za ODS a šéfredaktor a asistent jednoho senátora za ČSSD.

Po prvoplánovité myšlence ale vyvstala jiná, vycházející spíše než z novinářského „já“ z liberálního „já“. Vždy jsem opovrhoval tou částí novinářského stavu, která sebe povyšovala na cosi výjimečného. Všechny ty televizní a jiné krize, kdy politici takzvaně útočili na svobodu slova, jsem do určité, někdy značné, míry považoval za projev teatrálnosti lidí, kteří se domnívají, že jsou trochu über alles.

Novinář je občan se stejnými právy a povinnostmi a rozdíl mezi ním a ostatními je pouze v možnosti vyžívat nepsané dohody o tom, že když někam zavolá, tak může (ale nemusí) mít přednostní právo na informace. Které – co si budeme povídat – povětšinou už někde k dispozici jsou i ostatním, jen se třeba neví přesně kde.

A s touto druhoplánovitou myšlenkou jsem se uklidnil. Příbramští novináři, a nejen oni, svou kandidaturou opět sestoupili blíže k lidu. Kdoví, zda už nejsme (v čase sociálních sítích asi ano) všichni na jedné úrovni. Je to důležitý vzkaz pro voliče, který snad ještě věří, že novináři jde opravdu o pravdu, nezávislost, osobní integritu atd. Je pár výjimek – srdcařů, sebevrahů (ekonomických a duševních), idealistů či talentů.

Drtivá většina z nás ale svou profesi nebere jako povolání shůry. Prostě se živíme (někdy dost blbě) tím, že dokážeme napsat zprávu lépe než průměr populace, že nás to často i baví, někdy si užíváme i ty zbytky společenské prestiže, ale že bychom v kavárně vedli mediálně-teoretické hovory o úloze novináře ve společnosti…, to spíš ne. Kandidující příbramští novináři si zaslouží dík za to, že lidem, kteří ještě neprozřeli, ukázali skutečnou podstatu – novináři jsou úplně obyčejní lidé.

sdb