Pozdě bycha honit. I v Příbrami (KOMENTÁŘ)

Dá se říci, že už dnes příbramští opozičníci „prokaučovali“ svou šanci na úspěch v podzimních komunálních volbách? Částečně ano.

Část příbramské veřejnosti dlouhodobě volá o prolomení mocenského monopolu na příbramské radnici. Tandem ODS a ČSSD za tiché podpory některých příbramských komunistů projevuje vysokou odolnost vůči jakýmkoliv změnám. Rozpory uvnitř koalice sice existují, dokonce existují i spory uvnitř jednotlivých stran, navenek se ale projevují minimálně. Koalice pochopila, že čím méně se toho řekne na veřejnosti, tím více bude vytvářet dojem kompaktního celku.

Lidé nespokojení s vedením a směřováním Příbrami nejsou schopni se příliš domluvit na jednotnějším postupu. Sice dochází k částečné konsolidaci některých uskupení z minulých voleb (SOS Příbram, resp. transformace některých stoupenců VV do Hnutí Otevřená radnice), další ovšem postupují sveřepě po vlastní lajně (jen poznámka: Nejtragičtější jsou výzvy typu: Děláme kandidátku do komunálních voleb, nechcete se někdo přidat?)

Stojí za tím většinou osobní ambice jednotlivců, protože až na výjimky (například Topka) při minulých volbách nikdo nepředstavil nijak originální program. Často šlo o obecné proklamace a fráze. Relativně konkrétní program nabídla i ODS, která zveřejnila jasné body, jež chtěla prosadit. Sice zde nebyla žádná vize, ale na jedno volební období to stačilo. A ODS se podařilo celkem dost bodů splnit, i když se značnými zaváháními (například Waldorfská školka) nebo kompromisy (koaliční smlouvou s ČSSD některé body škrtla hned na začátku volebního období). Jinak lze říci, že většina kandidátů a stran letos opět přijde s povšechnou kritikou.

Pak tu máme nová uskupení. ANO může uspět vlivem preferencí na celorepublikové úrovni, ale jinak o názorech nebo zástupcích tohoto hnutí (kromě Jindřicha Vařeky) v Příbrami téměř nevíme. Vymezuje se spíše negativně na základě novinářských zpráv a staví na kritickém étosu spojeném se zpackanou privatizací I. polikliniky. Šance pro Příbram je zajímavá iniciativa s pozitivnějším přístupem, která ale začíná pozdě. Týden před uzavřením kandidátek vyzývá ke spojení lidí na kandidátkách. To se mělo dít před rokem. Dalším uskupením budou Starostové, kteří pro komunální volby nebudou postupovat ve spojení s TOP 09. Sem přesedlal například Petr Kareš (nyní Příbramáci pro Příbram, dříve SNK-ED). Na scénu se budou snažit vstoupit i Piráti, existovala možnost, že to bude na společné kandidátce, nakonec ale volí samostatný postup.

Mnoho zástupců o zastupitelský post v Příbrami nechápe, že nelze být aktivní pár týdnů před volbami. Volič musí mít dojem, že vás Příbram zajímá, že pro ni pracujete, že chcete být na veřejnosti, že jste proaktivní, komunikativní, extrovertní, rozumíte některé oblasti…

Jsou tu lidé, kteří tímto směrem postupují, například Václav Švenda, Josef Vacek, Vladimír Srnka či Kareš (záměrně pomíjím koaliční zastupitele, kteří mají neskonale lepší možnosti prezentace), ale spousta nových tváří se objeví až těsně před volbami. Dost z nich na kandidátku ani příliš nechce, jsou do potřebného počtu.

Již jsme konstatovali, že programy jednotlivých stran – až na světlé výjimky – příliš silné nebývají (pokud vůbec jsou). Ke tříštění do mnoha různých kandidátek tedy dochází z toho důvodu, že si dvě tři silné osobnosti myslí, že to v Příbrami strhnou a musí být na přední příčce svého uskupení. Ve skutečnosti pravděpodobně dojde k tomu, že nadpoloviční počet kandidátek se nedostane přes pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do zastupitelstva. A při přepočtu tak de facto posílí i strany a názorové skupiny, proti kterým se vymezují.

Problémem je také to, že programy nejsou zveřejňovány s dostatečným předstihem. Někdy jednoduše nejsou, protože lidé volí cokoliv a kohokoliv, pokud je „to“ opatřeno oblíbenou barvou. Rozvážný volič, o kterého by měly strany usilovat (a svým způsobem jej i utvářet), ale potřebuje informace s předstihem. Aby přečetl programy, články jednotlivých protagonistů, mohl se účastnit volebních diskusí apod.

V Příbrami se projevují i nevybíravé způsoby ovlivňování veřejného života. Patří mezi ně opisování programů a také působení na kandidáty z jiných stran (téměř každý má příbuzného v příspěvkové organizaci nebo na městském úřadě, někdo působí v organizaci, která získává dotace/dary od města apod.). Pokud ale chtějí kritici s touto praxí skoncovat, musí ukázat, že k tomu mají odvahu. Uzavřené systémy se dříve či později hroutí, dlouhodobě funguje pouze otevřenost. Snad ji na poslední chvíli prokážou aspoň někteří.

sdb