Kriminalita v Příbrami: Co není, je pocit bezpečí (KOMENTÁŘ)

Příbramská radnice i policie přistoupila ke krizové komunikaci. Opakovanými prohlášeními se snaží přesvědčit veřejnost, že situace s kriminalitou není tak zlá, jak se část Příbramských domnívá. Samotná skutečnost opakovaného ujišťování do médií, slova o tom, že média nebo někteří občané „nedokážou, nechtějí, nebo neumějí ověřit prezentované skutečnosti z relevantních zdrojů“ svědčí o tom, že se odpovědní v policii i na městě bojí jednoho. Českých Budějovic v loňském roce.

Došlo zde k eskalaci čehosi, co dřímalo pod povrchem, a vyvřelo na první pohled z ničeho. Ono z ničeho to může vyvřít i v Příbrami. Stačí když tu pár lidí svolá nějakou demonstraci, přijde 200–300 nespokojených občanů, přidají se zástupci krajní pravice, budou tu těžkooděnci, sjedou se celostátní média, přidají se statistiky kriminality v posledních letech a Příbram bude rázem zase o něco méně sympatická pro její samotné obyvatele, pro turisty, pro podnikatele.

Důležité pro odpovědné je uvědomit si jedno, a to že Příbram má možná opravdu problém. Jen jej nevidíme, jen se zakrývá prohlášeními lidí, kteří se něčemu a někomu zodpovídají a sami se bojí o svou práci nebo politický post, deformují jej statistiky, které zcela nepopisují realitu na ulicích atd. Ten problém nemusí být ani kriminalita jako taková. V posledních letech se sice snižuje, ovšem snižuje se ze stavu, kdy Příbram byla na špici sídel s nejvyšší kriminalitou. Důležitý je pocit bezpečí.

Autor těchto řádek se často pohybuje po Příbrami v nočních hodinách a kromě vypjatějších situací na barech či v zábavních podnicích se s žádným násilím nesetkává. Ale zná mnoho lidí, kteří opakovaně řeší vykradené auto, byt, sídlo firmy, ztracené věci na zahradě. Někdy to už ani nehlásí a prostě okénko vymění, ukradené věci oželí.

Policie i město hovoří o tom, že se snižuje násilná kriminalita. Ano, ale to je pouze špička ledovce. Když vám někdo opakovaně vleze na zahradu domu, ve kterém bydlíte s dětmi, a odnese si žebřík, kárku či vrtačku, neutrpíte velkou újmu finanční, ale budete mít újmu psychickou. Otec rodiny pak bude uvažovat, jestli je rozumné nechat při služební cestě doma manželku s dětmi přes noc. Protože když si někdo přijde pro žebřík, už se ocitá v blízkosti rodiny. Podobně je to s lidmi, kteří najdou dvakrát třikrát ročně poškozené auto na sídlištním parkovišti. Stejně tak s lidmi, které si někdo „vypůjčí“ na ulici nebo v temném zákoutí a jen jim řekne několik nepříjemných slov. Pocit bezpečí klesá.

Každý je jiný a každý snáší rizika jinak. Pocit bezpečí je však v Příbrami pro část obyvatelstva dlouhodobě oslaben. Platí to od dob mediální nálepky přiřčené Příbrami – středočeské Palermo. Poté, co se Příbram ocitla na vrcholu žebříku kriminality a byla srovnávána s takovými městy jako Praha či Ostrava, přišly masivní investice do faktických nebo virtuálních bezpečnostních opatření.

Posílení městské policie, Fotbal proti zločinu, Program prevence kriminality, osvětlení některých míst, dětské tábory, řetízky na dveře pro seniory, kurzy sebeobrany pro ženy… Vyberte si sami, co z toho považujete za efektivní, a co nikoliv. Zejména někdejší starosta Josef Řihák velmi tlačil na pilu v otázce medializace těchto projektů (nakonec před pár dny ocenil třeba svého spolustraníka Petra Větrovského právě za program Fotbal proti zločinu), ale nyní se ukazuje, že medializace přispěla k falešnému pocitu bezpečí.

V  momentě, kdy se ve městě objevil první závažnější případ (před několika dny přepadávání zejména seniorek), Příbram obrazně řečeno povstala. Petici za bezpečnější Příbram podepsalo na internetu už přes 1500 lidí. Lze očekávat, že minimálně stovky se ještě přidají. Vytvářený pocit bezpečí byl falešný, byl falešný do doby, než se objevil reálný problém. Již zmiňovaná stanoviska policie a radnice jsou v dané chvíli opravdu jen krizovým řešením, nyní by měla nastat dlouhodobá práce na zvyšování skutečného pocitu bezpečí.

A nikoliv jen prohlášeními. Začít lze dalším výrazným omezením stovek hracích automatů, které jsou v Příbrami. To je řešení rychlé a i podle předchozích vyjádření policie efektivní. V první fázi je také důležité navázat kontakt s lidmi bydlícími v lokalitách, kde se koncentrují problémové jevy (vykrádání aut, noční srocování opilců, drobné potyčka a rozmíšky, verbální útoky), pravidelně s nimi komunikovat (nejdříve osobně v rámci SVJ a pak zavést pravidelné možnosti osobních či elektronických konzultací s městskou policií), navrhovat řešení a způsoby ochrany. Třeba pak dojde k tomu, že část lidí, kteří jsou dlouhodobě z nejrůznějších subjektivních či objektivních důvodů frustrovaní, nepřelijí svou skepsi vůči jiné části obyvatelstva, což v Příbrami reálně hrozí.

sdb