Jsou peníze pro Fonku přemrštěné? (GLOSA)

Videostudio Fonka dostane více peněz z městského rozpočtu. Každoroční částka ve výši 600.000 korun bude jednorázově zvýšena o 150.000 korun. Důvodem jsou podle radnice investice do techniky.

Město platí několik set tisíc korun ročně údajně proto, že Fonka by v případě živelné katastrofy informovala občany. Peníze dostávalo také Rádio Blaník. Jak se ale na posledním jednání zastupitelstva ukázalo, částka dlouhodobě odcházela subjektu bez řádného identifikačního čísla. V současnosti město platby pozastavilo. Na zastupitelstvu kolem toho vznikla zajímavá diskuse, kdy i při cílených otázkách vedení města mlžilo. Podrobnosti se můžete dočíst v zápisu ze zastupitelstva, který je v archivu na tomto webu.

Otázka stojí, zda by se systém varování občanů nedal zajistit jinak. Zastupitel TOP 09 Václav Švenda uváděl příklad Berouna, který ročně vynaloží 30.000 korun. Jde přitom o město, které leží na toku, jenž se často rozvodňuje. Podobné systémy mají i jiná města v republice. Do debaty se vložili hasiči Martin Poulíček (ČSSD) a Václav Černý (ODS), kteří tvrdili, že je třeba využívat televize, protože pomocí ní lze lépe komunikovat. A že prý telefon nemusí mít všichni. Samozřejmě, televizi také nemusí mít všichni.

Autor těchto řádků se nemůže zbavit dojmu, že podpora Fonky není ani tak otázka toho, co je lepší, ale že lepší je podpořit kamaráda a kamaráda kamarádů. A také médium, které vlivem toho, že většinu příjmů získává právě z dotace, vychází vstříc momentálnímu vedení radnice. Čímž dělá medvědí službu veřejnosti, která si tuto městskou televizi platí částečně z daní. Fonka pak není považována za zdroj objektivních informací, na základě nichž by si lidé mohli utvořit názor, ale spíše jako tribuna jednostranných názorů.

Podobně jako v případě dalších médií, které jsou placené z daní, musí fungovat alespoň minimální snaha o vyváženost a nestrannost. To se týká například i Kahanu. V této věci se v současnosti mění legislativa a například radniční periodika by nadále neměla být tupým propagandistickým prostředkem.

Vraťme se k systému varování občanů. Autor těchto řádků má velmi dobrou zkušenost z letošního léta, kdy na Příbramsku udeřily silné deště a následně záplavy. Pro jeden z příbramských portálů připravoval téměř čtyři dny v kuse povodňové zpravodajství. Které například začalo přibližně 32 hodin předtím, než se na městě sešla příslušná komise. Zpravodajství bylo zaměřeno na Příbram, ale i na okolí, a to na místa, kde vodní toky devastovaly majetek.

Sledovali jsme řadu věcí – aktuální hladiny řek a potoků (včetně přehrady Orlík), dopravní situaci z hlediska průjezdnosti jednotlivých silnic i nehod, autobusová spojení do Prahy a dalších částí příbramského regionu, mapovali jsme škody, přinášeli tipy a doporučení a zprostředkovávali aktuální zprávy od hasičů z Příbrami i okolí. Jaká byla reakce lidí? Návštěvnost v tyto dny dosahovala až deset tisíc unikátní uživatelů denně (v reálu šlo zřejmě o podstatně více lidí, protože řada čtenářů se připojovala ze školy, úřadu či firmy, které mohou mít jen jednu IP adresu). Desítky lidí nám tehdy psalo a volalo, že jsme jediné médium na Příbramsku, které záplavy takto monitorovalo a které pro ně bylo užitečné. A víte, kolik to stálo veřejné rozpočty? Nic.
sdb