Příbramské kino, upíři a velikonoční pivko (GLOSA)

V příbramském kinu včera dávali úžasný film Jima Jarmusche Přežijí jen milenci. Stovky členů filmového štábu se podílelo na vzniku snímku, který minimalistickými prvky objasňuje několik záhad moderní vědy, umění a lásky až za hrob. Za vším tak trochu stojí upíři.



Fenomenální hudba, navíc podpořená velmi slušnou technickou výbavou příbramského kina, mi ještě teď zní v uších. Vybavují se mi obrazy opuštěných čtvrtí Detroitu, o to silnější, že industrie je mou krevní skupinou. Jen se vrací zneklidňující myšlenka – proč na tak výjimečný film přijde šest platících?

Přemýšlím o tom cestou domů. Zapadnu do hospody U Pletánků, abych povzbudil mysl Zeleným pivem. To je opravdu vynikající, podobně to zřejmě hodnotí i rozjetá společnost mnoha lidí, kterou tu po desáté večerní nacházím.

Po třech třináctkách a diskusi o tom, proč příbramské kino navštíví tak málo diváků, vlastně shledávám, že vůbec nejlepší je mít takové „domácí“ kino téměř pro sebe. Před sebevětší obrazovkou v obývacím pokoji si film tohoto druhu prostě nevychutnáte, navíc prázdné kino příjemně umocňuje dojem z upířího příběhu.

To, že pro ostatní je všechno jen o „kafi a cigárech“, je tedy báječné zjištění. Ani ne tak vzdálené od Jarmusche.

sdb