Hojden už jen pár dní

Příbram (Příbramsko) - Do 24. května ještě můžete navštívit expozici kreseb a grafiky Karla Hojdena v příbramské Galerii Františka Drtikola. Výstava je přístupná od úterý do neděle od 9.00 do 17.00.

Text GFD (Hana Ročňáková)
Karel Hojden (1893–1975) se narodil 11. října 1893 v hornickém domku v Mariánské ulici na Březových Horách jako páté dítě manželů Františka Hojdena (1848 Kašperské Hory – 1916 Březové Hory) a jeho ženy Marie, rozené Pilousové (1855 Nová Hospoda u Příbrami – 1933 Příbram). Prostředí chudé hornické rodiny a skromné podmínky ovlivnily celý další Hojdenův život i jeho tvorbu. Již v raném dětství projevoval značné kreslířské nadání, jak dokazují vystavené kresby z obecné školy i měštanky. Po ukončení měšťanské školy v roce 1908 jej rodiče poslali do Prahy, aby se učil malířem. Příbuzná v Praze mu poskytla bydlení a našla malíře, který ho soukromě vyučoval. Starší sestry posílaly z Vídně peníze, aby mohl soukromá studia platit. Následovala zkouška na uměleckoprůmyslovou školu, kam byl přijat a nastoupil v roce 1909. V uměleckoprůmyslové škole studoval první tři roky ve všeobecném oddělení a další rok potom ve speciálce u profesora Schikanedera a Karla Špillara. Za výborný prospěch získal jednorázové stipendium. Studentovým velkým přáním bylo pokračovat ve studiu na Akademii výtvarných umění u Maxe Švabinského. Díky velkému nadání i píli byl přijat. Studium na speciálce zapůsobilo na Karla Hojdena tak, že na něj vzpomínal celý život. Brzy se stal jedním z nejlepších portrétistů. Peníze za portréty tvořené na zakázku byly pro studenta zároveň zdrojem obživy. Do období působení Hojdena na grafické speciálce zřejmě také spadá přátelství s Františkem Drtikolem (1893 Příbram – 1961 Praha). Spojoval je zájem o náboženství, filosofii, duchovní nauky… Hojdenovo studium na grafické speciálce přerušila 1. světová válka, byl odveden a s rakousko-uherskou armádou se dostal nejdříve do Dalmácie, později byl kvůli nemoci převezen do lazaretu v Čechách. Po návratu z války se Hojden nadále věnuje nejen portrétování, ztvárňuje často také krajinu. Náměty nachází v okolí svého bydliště. Píše žádost na československé ministerstvo veřejných prací, aby mohl fárat do dolů a kreslit horníky při práci. Studium na speciálce u Maxe Švabinského si Hojden na vlastní žádost prodloužil, studoval čtyři a půl roku. Studium ukončil v roce 1921. V roce 1919 získal jako student akademie Hlávkovo studijní stipendium a podnikl první cestu do Francie a Itálie. Po ukončení studií na akademii odešel ke svému mecenáši Zlatníkovi do Dvora Králové nad Labem. Tam v průběhu pobytu portrétoval jeho rodinu a věnoval se také námětům z přírody. Později získal stipendium ke druhé studijní cestě do Paříže, kam odjel r. 1923 a pobyl tu s malým přerušením celý rok. Za pobytu se setkal s Františkem Kupkou. Atmosférou Paříže však zůstal nedotčen, převážila u něj touha po domově. Přesto po návratu z Francie odjíždí znovu, tentokrát na Podkarpatskou Rus. Zde zpracovává převáženě témata tamní krajiny. V roce 1924 odchází do Hlučína, kde působí jako profesor na gymnáziu, později nachází nové působiště v Českém Těšíně. Zpracovává převážně opět téma krajiny, vzniká zde ale také množství grafik s tématem prací na poli. Z Českého Těšína odchází později na měšťanskou školu do Třince. V roce 1929 se vrací definitivně do svého rodiště. S návratem je spojen také návrat k tématům, které nabízí hornický kraj. Rok 1930 znamená zlom v osobním životě, uzavírá sňatek s Ludmilou Bendákovou (1897 – 1965), se kterou se potkal za svého působení v Českém Těšíně. V roce 1930 se manželům Hojdenovým narodila dcera Ludmila, v roce 1933 syn Jindřich. Tématiku hornického města a hornictví doplňuje i v Příbrami portrétní tvorbou. Zobrazuje často svoje děti, tvoří také portréty na zakázku. Často je oslovován významnými obyvateli města. Z těchto podnětů vznikají i četná ex-libris a novoročenky. V průběhu let vzniká několik rozměrných grafických listů, jejichž námětem je město a Svatá Hora. Autor se živí také propagační tvorbou: vytváří plakáty a diplomy – z větší části poplatné době a zadavateli. Přispívá také pravidelně do místního časopisu „Od stříbrných hor“. Podílí se na podobě knih, které jsou v regionu vydávány (např. sbírka „Strž“ autora Fráni Kučery, román „Havíři“ Františka Zpěváka a kniha textů věnovaných hornickému kraji „Po stopách utrpení a slávy hornictva na Příbramsku“ Karla Valty). Zvláštní místo v díle Karla Hojdena zaujímá tématika náboženská. Ta se výrazně neslučuje s budovatelsky laděnými tématy, opěvujícími úspěchy socialismu. Autor svoji víru tají, jen pro sebe a nejbližší okolí tvoří kresby a grafické listy, ve kterých zobrazuje témata z Bible (cyklus poprvé vystaven v roce 1993 v Zámečku – Ernestinu). Na počátku normalizace, v roce 1971 získává titul zasloužilý umělec. Umírá v Příbrami 5. května 1975 ve věku 82 let.

red