11 důvodů, proč (nejen) v Příbrami končí klasické hospody (NÁZOR)

Je to smutné konstatování pro každého, kdo považuje hospody za prostředek víceméně radostné konverzace s ostatními bratry a sestrami. Od začátku takzvané krize v roce 2008 nejen v Příbrami mizí hospody. Jde povětšinou o klasická doupata, kluby a bary. Částečně je nahrazují podniky po rekonstrukcích či modernizacích, náhrady to však nejsou ani úplné ani vždy žádoucí. Proč se tak děje? Předkládáme pár důvodů:

1. Celkový byznys se profesionalizuje. Odpadají tím slabí hráči, malí živnostníci, kteří hospodu měli tak trochu pro potěšení a jako životní styl. Pro ně je na trhu stále méně místa. A EET tento stav ještě zostřuje.

2. Souvisí s předchozím bodem. Lidé stále méně chtějí chodit do hospod, kde sice stojí „gambáč“ osmnáct, ale záclony se perou, až když nejdou ohnout. Nároky rostou. Na interiér, nabídku pokrmů, vnady číšnic, jazykové schopnosti, rychlost připojení wi-fi, vybavení dětského koutku, počet parkovacích míst či jemnost toaletního papíru.

3. Éra horníků a hutníků, kteří po směně a po ní dali čtyři kousky, jsou nenávratně pryč. Česká republika je sice nadále pověstná značnou konzumací piva i tvrdého alkoholu na hlavu, ale jestli jsme v něčem za poslední čtvrtstoletí urazili opravdu kus cesty, je to slabší ochota huntovat alkoholem tělo, případně své bližní.

4. Alkohol se všeobecně stále méně a méně toleruje na pracovišti. Dokonce existují pracoviště, kde se netoleruje vůbec (!). Dát si tedy večer před ranní sedm piv a jednu zelenou může skončit nejen ranním zbytkáčem, ale i celkovou nevýkonností. Jedno i druhé vadí stále více nadřízeným.

5. Změnil se životní styl. Mezi mladými sice stále panuje určitá slabost pro silné hochy (a někdy i děvčata), kteří toho hodně vypijí, ale přitom se stále pevně drží na nohou a vtipně a s nadhledem konverzují. Tento styl jde držet pár let, ovšem za nedlouhou dobu přicházejí alkoholové excesy a mizí humor, nadhled i charisma. Málokdo z dnešních mladých chce proto trávit zbytek života v začazené hospě coby postupně chřadnoucí a dalšími kamarády opouštěná troska.

6. Mladých lidí, kteří povětšinou mají tendenci se sdružovat (a hospody pro to kdysi představovaly výtečnou příležitost), celkově ubylo. Neblahý demografický vývoj se negativně podepsal na hospodách, jednou se stejně neblaze podepíše na důchodech.

7. Na výběr je halda jiné zábavy. Pomineme-li pervitin, se kterým začnou koketovat ti, kterým je život zcela lhostejný, a proto se chtějí (aspoň zpočátku) pořádně bavit, tak tu máme chytré telefony i pro hloupé, tablety, velkoplošné obrazovky s tisíci programy, internet s myriádami pornostránek či herní konzole. No choďte za takových podmínek do hospody a bavte se s živými lidmi.

8. Někteří lidé bohatnou a jiní chudnou, resp. jsou chudí. Bohatí nebudou chodit do tradičních čtyřek a trojek, protože by tím utrpělo jejich společenské postavení. A často ani do hospody chodit nechtějí, zajímá je golf, pobyt v Karibiku a nákupy v Londýně. Chudí by i do hospod chodili, ale na ně jsou už zase příliš drahé. Plzeňský Prazdroj, coby lídr pivního trhu, si před lety vyťal cíl, že Plzeň bude stát průměrně dvě eura. ČNB jim svými intervencemi sice termín trochu posunula, ale pivovarský kolos si jde přeci jen cílevědomě za svým.

9. S předchozím bodem souvisejí často dumpingové ceny v maloobchodních řetězcích. Že se prodává Klasik za čtyři kačky je pro hospodské hrozné, ale ono je to pivo hrozné samo o sobě. Takže jeho konzument málokdy docení kvalitu „normálního“ piva. Horší je, že značkové světlé výčepní se prodává v akci řetězce  za sedm korun, a hostinský jej koupí minimálně jednou tak dráž. K tomu musí přirazit marži vyjadřující náklady na obsluhu a režii podniku. Je pak jen logické, že lidé, kteří mají hlouběji do kapsy, do hospod chodit nebudou.

10. Stejně jako automobilismus ničí životní prostředí, atraktivní postavy žen i mužů v relativně nízkém věku, mezilidské vztahy (veškerá komunikace se sousedem se při „potkání“ omezuje na pozdrav potkávačkami), tak omezuje i návštěvy výčepů. Kdo své nohy používá jen pro přesun z obýváku do garáže, většinou nechodí ani do hospody. Pít celý večer nealko se nedá, a řídit pod vlivem taky ne.

11. U desátého bodu musíme konstatovat, že důvodů je nejspíše ještě podstatně více. Když už jsme ale článek pojmenovali 11 důvodů…, musíme uvést poslední. Všude je všeho plno. Jsme nasyceni, stále náročnější, jíst nás nebaví, pít nás nebaví, číst nás nebaví, rozmlouvat s ostatními nás nebaví. A tak nás už nebaví ani zajít si na jedno.

sdb